Jak křupe a chrupe zelené ráno
v zubech dcer jejích dcer
kdy ona
v polknutých ústech bezhlese žmoulá
jména
mrtvého muže a syna
a jí jenom sebe

Nechce pít zírá a sotva se zvedá
z křesla v pokoji
že jí začala smrt ví
stejně málo jak její lysá čuba

ležící u zídky plná
života který už není
k unesení

How the green morning grits and crunches
in the teeth of her daughters' daughters
when she
voicelessly chews in her swallowed mouth
the names
of her dead husband and son
eating only herself

Not wanting to drink she stares scarcely getting up
from the armchair in her room
That her death has begun she knows
as little as her hairless bitch

lying by the wall full of
life no longer
bearable